×


Přihlaš se

Nahoru

Služby

Zaměřte se na kvalitu pohybu. Zlepší vám to nejen zdraví, ale i psychiku


Hýbat se učíme už od našeho zrození. Ještě jako plod v břiše začínáme pohybovat prsty a používat končetiny. Maminky by jistě mohly o našich nočních trénincích vyprávět. Ta opravdová tvrdá dřina ale přichází až po narození. V prvních měsících se učíme přetáčet na břicho, zvedat hračky, sedět, chodit a běhat. Díky přirozenému vývoji jsme se tak naučili provádět jednotlivé pohyby plynule a ohleduplně k našemu zdraví. Jenže...

Tělo se mění a přizpůsobuje

Naše tělo je dokonalost sama. Není jako stroj, který při poruše rozsvítí červenou kontrolku a vypne se. Hledá si cestičky, jak daný pohyb vykonat jinak. A i když náhradní cesta z dlouhodobého hlediska není pro něho ideální, v konkrétní chvíli ti pomůže při pohybu z bodu A do bodu B - dojít si nakoupit, najíst se nebo podat si věci z police. Jenže takové náhradní cesty mohou nést následky, které se nejčastěji projevují jako bolesti.

Určitě jsme všichni už zažili bolest zad. Přemýšlel/a jsi ale někdy, proč tě to vlastně bolí? Bolest je jediný trik v rukávu tvého těla, jak ti dát vědět, že je něco v nepořádku, že se mu něco nelíbí.

Zkus si malý testík: Zvedni ruce nad hlavu. Několikrát za sebou. Vnímej svá záda. Dojde k nějakému pohybu v zádech? Všiml/a sis extenze (záklonu) v bedrech? Tak přesně toto je jedna z cest, jak vykompenzovat nemobilní ramenní pletenec. Čili skleničku v práci z horní poličky si podáš, pohyb ale nastane jinde, jinak a kineziologicky nesprávně. Taková cesta není z dlouhodobého hlediska šetrná k našim kloubům, svalům, fasciím a šlachám.

Když si to sesumírujeme: Naše tělo dokáže nahradit fyziologický (správný) pohyb za méně vhodný. Respektive nahradí nepohyblivost jednoho segmentu zapojením či přizpůsobením jiného. Proč to dělá? Člověk je stavěný na pohyb. V dnešní době však převládá spíše sedavé zaměstnání, nebo naopak druhý extrém = dlouhé stání. Svaly, které reagují na (ne)zátěž a častou statickou pozici, se začnou zkracovat, přetěžovat a oslabovat, a tím měnit základní nastavení segmentů našeho skeletu. To vede k omezení pohyblivosti nebo úpravě v některých dalších segmentech (začnou pracovat více = více se přetěžují = rychleji se opotřebovávají). Naše tělo se tak začne měnit - přizpůsobovat se našemu životnímu stylu.

Jak se naučit správným pohybům? Tréninkem

Říkáš si, tak to budu dělat od teď dobře a je to? Bohužel není to tak lehké. Ve hře je totiž ještě centrální nervová soustava (mozek a mícha). Potvora, která si začne upravené pohyby ukládat jako nový pohybový program, protože ten původní není z nějakého důvodu dostupný. Proto jakmile se nám povede zjistit, kde je příčina problému, musíme se odnaučit vadný pohyb a vrátit se k tomu původnímu - správnému.

Jak na to? Trénovat, trénovat, trénovat... Nový pohyb však musí být pomalý a kontrolovaný. Protože při každém rychlém pohybu nám naskočí naučený pohybový stereotyp, který není pro nás optimální. Abychom se nechtěných návyku zbavili, musíme nový pohyb zopakovat stokrát i několiktisíckrát. Poté se zapíše do podvědomí (podkorového centra) a začneme jej provádět automaticky, bez potřeby vědomého zásahu.

Co se stane, když budeme příčiny bolesti ignorovat?

Často se setkávám s tím, že lidé neřeší příčinu bolesti, ale jen samotnou bolest. Ať už práškem proti bolesti, manuální terapií, nevhodně zvoleným cvičením a bohužel někdy i operací, která může (ale nemusí!) být zbytečná. Uleví se jim, ale je to pouze krátkodobé řešení. Z dlouhodobého hlediska se nic nezmění a bolest se dříve či později znovu objeví. Proč? Protože její zdroj se nijak nevyřešil.

Musíme mít stále na paměti, že pohybový aparát funguje jako jeden funkční celek. Tudíž pokud se něco na jednom místě stane, promítne se to i do dalších částí těla, a tak vzniká řetězová reakce. Jeden špatně provedený pohyb vede ke druhému. Takto se to nabaluje a vznikají další funkční poruchy (přetěžování měkkých tkání, fixování nevhodných pohybových vzorů, nocicepce - bolest a později strukturální změny), které začnou v běžném životě překážet.

Týká se to i těch, kteří pravidelně cvičí

“Já sportuji, hýbu se, tak jsem fit. Mě se to netýká.” Chyba, které se dopouští nejeden člověk. Vím to, protože jsem patřil mezi ně. Když jsem začínal přibližně před 9 lety se silově-objemovým cvičením, myslel jsem si, jak budu fit a v kondici. Odlepil jsem 230 kg od země, při dřepu dal 160 kg a naučil se typické kulturistické vychytávky jako lopatky k sobě a další podobné fígle. Ale neuvědomoval jsem si, jaké můžou mít jednotlivé pohyby následky. Schválně, zkuste si dát lopatky co nejvíce k sobě. Co se stane? Vystrčíš hrudník dopředu (vyprsíš se), že? A to je přesně ono. Když to budeš dělat často, oplošťuješ si přirozeně kyfotickou křivku hrudní páteře, čímž vznikají plochá záda. Neznamená to ale, že zvedání činek je špatné. Vždy záleží, jak se daný pohyb provádí a zda je na to pohybový aparát připravený. Pokud tomu tak není, nese to své následky. I já si dnes “žehlím” to, co jsem si kdysi nadrobil a učím se stále se svým tělem pracovat.

Žádné cvičení není špatné, vše je to o pohybu

V zásadě není špatný žádný styl sportování a cvičení. Je to o nevhodně zvoleném cviku, provedení a jeho intenzitě vůči momentálnímu stavu kondice pohybového aparátu. Kondicí nemyslím “fyzičku” neboli kolik toho uneseš nebo uběhneš, ale již zmiňovaný stav pohybového aparátu. Abychom si to dokázali lépe představit, uvedu příklad: Bruslení. Na první pohled velice jednoduchá aktivita, že? Při bruslení by měla jít noha v kyčelním kloubu do extenze (zanožení). Když se ale objeví v této oblasti problém a femur (stehenní kost) se do extenze přirozeně nedostane, pohyb se přesune do beder. Proto si často lidé po bruslení stěžují na bolest zad. Stejným příkladem je i běhání, které mnohé zdroje označují jako nejpřirozenější pohyb. Pokud ale není pohybový aparát na běh připraven, může to mít poměrně nepříjemné následky.

Jak z toho ven?

Připravuj se. Ať už jdeš běhat, cvičit na strojích v posilovně nebo hrát tenis. Každý sport vyžaduje trochu jinou průpravu a hlavně každý jedinec potřebuje jinou péči. Všichni máme v pohybu své slabé stránky. Proto se vždy seznam s daným sportem a jdi na to postupně. Důležité je se začít hýbat a přemýšlet nad pohybem.

Pokud ses ale rozhodl po několika letech neaktivity vrhnout po hlavě do sportování nebo sis dal za cíl uběhnout za dva měsíce maraton, aniž bys předtím někdy běhal, věř mi, že tento přístup si vezme své daně. Nejdůležitější je řešit kvalitu provedeného pohybu. Díky správné koordinaci pro tebe budou pak všechny pohyby energeticky mnohem méně náročnější. Ruku v ruce pak poroste nejen tvá kondice, ale i tvá výkonnost.

Nezapomeň, že lidské tělo je složitý mechanismus. A stejně jako například o auto je o něj se potřeba pravidelně starat. Když mu budeš poskytovat servis a dostatečnou péči, sníží se nejen riziko zranění, ale zároveň podpoříš celkovou psychickou pohodu. Ne nadarmo se říká - ve zdravém těle zdravý duch.

Pokud si nejsi jistý, jak na takové cvičení, nevadí. Od toho jsme tu my, pohyboví trenéři. Díky spolupráci s fyzioterapeuty, maséry a dalšími odborníky ti můžeme pomoci k bezbolestnému pohybu a spokojenému životu. Stačí jen chtít.

Další články